Původ irského coba

Hrajte s rozvahou a respektujte své osobní i finanční hranice. Hazardní hry mohou vést ke ztrátě peněz a problémovému hraní, proto používejte pouze legální a licencované služby. Pokud hraní přestává být zábavou, přerušte jej a vyhledejte pomoc.

O původu tohoto krásného plemene existuje řada různých teorií a historických domněnek.

Irsko je po staletí známé jako země kvalitních, odolných a zdravých koní. Jedním z důvodů jsou rozsáhlé travnaté pastviny a příznivé podmínky pro chov. Irští koně tak měli dostatek prostoru, pohybu a přirozené potravy. Po více než 700 let však bylo Irsko britskou kolonií a anglická armáda potřebovala velké množství koní. Část z nich získávala právě v Irsku, často bez zaplacení. Kompaktní a statní koně označovaní jako „cobby“ byli mezi irskými farmáři velmi oblíbení. Strakatí jedinci však nebyli pro vojenské účely příliš žádaní, protože díky nápadnému zbarvení byli snadno viditelní a představovali jednodušší cíl. Postupně proto začali být strakatí koně vnímáni jako méně hodnotní než jednobarevní.

Kočovní obyvatelé Irska, kteří cestovali po zemi a živili se mimo jiné opravami a výrobou kovového nádobí, si mohli dovolit především levnější koně. Právě mezi nimi se proto často objevovali strakatí jedinci, kteří byli pro jiné skupiny obyvatel méně atraktivní.

Postupem času si kočovné rodiny ke svým „strakatým cobům“ vytvořily velmi silný vztah. Koně pro ně představovali nejen dopravní prostředek, ale také důležitou součást rodinného majetku a tradice. Významným místem pro jejich předvádění a obchod se stal například velký koňský trh v Ballinasloe, kde bylo možné vidět i velmi kvalitní jedince.

Od počátku 20. století se cobové začali ve větším počtu dostávat také do Anglie, kde nacházeli nové majitele především mezi kočovnými rodinami. Přibližně od poloviny 90. let 20. století začal zájem o tyto koně výrazně růst i mimo Britské ostrovy. Plemeno se postupně rozšířilo do dalších částí Evropy a získalo si příznivce díky svému charakteristickému vzhledu, mohutnější stavbě těla a výraznému osrstění.

Dnes se s irskými coby můžeme setkat v řadě evropských zemí, například v Nizozemsku, Belgii, Francii, Německu, Švédsku, Finsku nebo Dánsku. Plemeno si tak z původně tradičního koně irských a britských kočovných komunit vybudovalo pevné místo mezi oblíbenými evropskými plemeny.